Přelom roku se tradičně nese v duchu zhodnocení uplynulých dvanácti měsíců a zamyšlení nad tím, co by mohl přinést rok nadcházející. A to nejen v osobním životě, ale i na finančních trzích. Investoři si při pohledu do zpětného zrcátka rozhodně stěžovat nemůžou, když většina aktiv zaznamenala solidní zisky. Co klíčového se vloni událo a které faktory budou důležité pro letošní vývoj?
Vyhlídky na zpomalení solidně rozjeté ekonomiky Spojených států vlivem vysokých úrokových sazeb se nenaplnily. Podle současných odhadů vzrostlo vloni tamní HDP o 2,7 %, k čemuž pomohla výrazně uvolněná fiskální politika. Ta bude tahounem i letošního růstu ekonomické aktivity, která by měla zrychlit v rámci USA o přibližně 2 %. Důležitou proměnnou budou kroky Trumpovy administrativy, která se v lednu ujme vlády.
Nejistota ohledně kroků Donalda Trumpa
Plány staronového prezidenta na zavádění vyšších cel v rámci zahraničního obchodu přináší notnou dávku nejistoty. Jejich naplnění by znamenalo tlaky na zesílení inflace a zpomalení ekonomického růstu. Většina investorů však zastává názor, že se jedná pouze o vyjednávací taktiku a k rozpoutání ostré obchodní války s Čínou a Evropou pravděpodobně nedojde. Vždyť Trump svou úspěšnost v roli prezidenta často poměřuje v kontextu růstu akciového trhu, kterému by protekcionismus rozhodně nesvědčil.
Nicméně do hlavy nastupujícího prezidenta nevidí nikdo a jeho síla prosadit vlastní agendu je umocněna kontrolou republikánů nad oběma komorami Kongresu. Pozitivní impuls pro tamní ekonomiku však bude přinášet snaha o deregulaci, snižování daní a vysoké fiskální výdaje. Vždyť deficit vlády USA by měl letos dosáhnout úrovní okolo 7 %. Kombinace těchto faktorů bude působit proinflačně.
Vzhledem k stále relativně silným tlakům v oblasti spotřebitelských cen, které by měly letos růst tempem okolo 2,5 %, lze čekat jen umírněné snižování úroků ze strany Fedu. Trh pro letošek vyhlíží, že centrální bankéři přistoupí k redukci sazeb ze současných 4,25-4,5 % pouze 1-2x, což je znatelně pomalejší tempo, než se dříve očekávalo. Inflace a úrokové sazby tak zůstanou na zvýšených úrovních.
Evropa se rozjíždí jen pozvolna
Po loňském anemickém růstu v rámci eurozóny (odhad +0,8 %) by měl region zaznamenat velmi mírné oživení, když ekonomové čekají tempo růstu HDP pro rok 2025 na cirka 1 %. Velkým rizikem je však zmíněná politika Trumpovy administrativy. Pokud by došlo k rozpoutání obchodní války a zavádění vysokých cel na obou stranách Atlantiku, mělo by to na evropskou ekonomiku negativní dopad. Tím spíše, že již nyní se pro Německo čeká jen velmi nízký růst na úrovni okolo 0,5-1 %.
Vzhledem k tomu bude ECB pokračovat v uvolňování své měnové politiky. Aktuálně se depozitní sazba nachází na úrovni 3 %, přičemž na konci letoška by se měla dostat přibližně na 2% hladinu. Centrální bankéři si to ostatně mohou dovolit, neboť ekonomika roste jen kosmeticky a inflační tlaky se zdají být pod kontrolou. Pro letošek se totiž v rámci eurozóny očekává nárůst spotřebitelských cen o 2 %, což je v souladu s inflačním cílem ECB.
Česko čeká oživení, inflace pod kontrolou
Domácí ekonomika by na tom měla být ve srovnání s eurozónou o poznání lépe. Po loňském přibližně 1% růstu jsou výhledy nastaveny na zvýšení HDP o cirka 2-2,5 %. Podporou by měla být nadále především oživující spotřeba domácností, když vlivem ustupující inflace dochází k nárůstu reálných mezd a zlepšení sentimentu spotřebitelů. Rizika jsou však vychýlena spíše k pomalejšímu růstu, zejména kvůli nejistému vývoji v automobilovém průmyslu a hrozbě obchodní války.
Tuzemská inflace by se měla v roce 2025 udržovat lehce nad cílem ČNB, když odhady hovoří o průměrném růstu cen okolo 2,5 %. Výrazným tahounem inflace bude nadále sektor služeb, vzhledem k čemuž zůstane měnová politika ČNB restriktivní. Klíčová 2T repo sazba však ze současných 4 % bude nadále klesat, konkrétně lze letos čekat trojí snížení sazeb vždy po 25 bazických bodech. Koruna by přesto měla vůči euru mírně posilovat, zejména díky rychlejšímu oživení tuzemské ekonomiky oproti eurozóně a pomalejšímu snižování korunových sazeb oproti těm eurovým.
Magnificent 7 nadále v popředí zájmu
Vítězem minulého roku byly opět americké akcie. Po 24% nárůstu indexu S&P 500 z roku 2023 jsme vloni byli svědky zhodnocení o 23 %. To nečekal prakticky nikdo. Ocenění pětistovky nejvýznamnějších akcií z USA tak vzrostlo na 21,5násobek očekávaných čistých zisků, což je o 27 % nad třicetiletým průměrem. Hlavními tahouny byly opět velké technologické akcie označované jako Magnificent 7, které mají na svědomí více než polovinu celkového loňského zhodnocení S&P 500.
Miláčkem investorů vezoucím se na vlně umělé inteligence byla s výnosem 171 % Nvidia. Tituly z „velké sedmičky“ těžily z výrazného nárůstu ziskovosti. Zatímco jejich provozní marže dosáhla 23,5 %, stejný ukazatel u zbývajících 493 titulů činil „pouhých“ 9,3 %. Čisté zisky na akcii těchto velkých technologických firem vzrostly v posledním čtvrtletí dle odhadů o gigantických 24 %, přičemž i v průběhu roku 2025 by nárůst zisků v jejich případě měl přesáhnout 20 %.
Vysoké valuace i očekávání růstu zisků
Odhady na letošní rok počítají s nárůstem čistého zisku na akcii v rámci firem z indexu S&P 500 o bezmála 15 %, což je výrazně nad průměrem posledních deseti let (+8 %). Schopnost generovat zisk by měla znatelně ožít právě u titulů mimo velkou technologickou sedmičku (+13 %). To vytváří předpoklad pro pokračující nárůst akciového trhu, i když pochopitelně značně pomalejším tempem než v loňském roce, neboť valuace se zdají být zejména v USA velmi vysoké.
Naproti tomu Evropa za Spojenými státy značně zaostávala, když STOXX Europe 600 připsal 5,5 %. Příčinou tohoto vývoje je výrazně menší zastoupení technologických titulů v kombinaci s anemickým růstem eurozóny. Akcie starého kontinentu jsou však oceněny výrazně příznivěji, konkrétně na 14násobku očekávaných čistých zisků. Podle výhledu investiční společnosti BlackRock tak mají evropské akcie na 10letém horizontu vyšší růstový potenciál oproti Spojeným státům (6,5 % p.a. versus 4,6 % p.a. v eurovém vyjádření). Tudíž starý kontinent navzdory současnému negativnímu sentimentu nelze přehlížet.
Dluhopisy předvedly smíšenou výkonnost
Výborně si vloni vedly rizikovější firemní dluhopisy, když podílové fondy zaměřené na dluhové cenné papíry kategorie high yield zaznamenaly zpravidla zhodnocení v pásmu 8-10 %. Příčinu lze hledat v obecném optimismu na trzích a ochotě investorů riskovat. To se projevilo na poklesu rizikových přirážek, když spready u evropských high yield dluhopisů poklesly z úrovně okolo 4 % na současných 3,1 %. Podobný vývoj nastal i na dolarových dluhopisech s neinvestičním ratingem, kde spready dokonce propadly pod hladinu 3 %, tedy na dlouhodobá minima.
Naopak státní dluhopisy většinu investorů zklamaly, když jejich výnosy do splatnosti rostly (ceny klesaly), zejména v návaznosti na vyšší inflační očekávání a lepší výhledy ekonomického růstu po zvolení Donalda Trumpa. Nejsledovanější 10letý dluhopis USA nyní nese do splatnosti přibližně 4,5 %. Mírným růstem si prošly i dlouhodobé výnosy na korunových státních dluhopisech, a to navzdory snižování úrokových sazeb ČNB. Fondy zaměřené na bezpečné bondy s delší durací tak zaznamenaly zhodnocení pouze v řádu nízkých jednotek procent či mírné poklesy.
Zlato a bitcoin ve znamení rekordů
Zářnou výkonnost za sebou má zlato, které v korunovém vyjádření připsalo 41 % na 65 tis. CZK/unce. Podporou pro ceny blyštivého kovu byl nákupní apetit ze strany centrálních bank, k čemuž se přidal i pokles krátkodobých úrokových sazeb v kombinaci s nadále napjatou geopolitikou. Bitcoin pak zhodnotil o astronomických 121 %, větrem do plachet růstu jeho ceny bylo schválení spotových ETF ve Spojených státech, důležitou roli sehrál i halving společně s vyhlídkami na příznivé prostředí pro krypto investory za vlády Donalda Trumpa.
Klíčem k úspěchu bude diverzifikace
Obecně lze říci, že akcie za sebou mají výborné období a budoucí výkonnost může být vzhledem k současným zvýšeným valuacím zejména v USA podprůměrná. Na druhou stranu akcie by měly být základním kamenem dlouhodobých portfolií i nadále, neboť alternativa k nim v podstatě neexistuje a předpoklady budoucích výnosů jsou spojeny s vysokou mírou nejistoty. Základem úspěchu tak bude rozkládat investice napříč sektory i regiony.
V rámci střednědobých a dlouhodobých portfolií nelze zapomínat ani na nemovitosti, rezidenčního bydlení je v Česku stále nedostatek a poptávka domácností po nákupu v návaznosti na pokles hypotečních sazeb ožívá. Růst cen je tak velmi pravděpodobným scénářem budoucnosti. Firemní dluhopisy mají za sebou skvělé období, i v jejich případě lze říci, že výnosy v příštích letech budou nižší než v minulosti. Rizikové přirážky jsou nyní nízké, což pro investory představuje jen malý bezpečnostní polštář, na druhou stranu pro střednědobý horizont jde o ideální aktivum z pohledu rizika a očekávaného výnosu.
Konzervativní investoři se mohou zaměřit i na segment státních dluhopisů, které by měly přinést alespoň ochranu před inflací. Zlato či bitcoin pak může představovat doplňkovou část portfolií, která zlepší diverzifikaci, a navíc disponuje potenciálem vysokého výnosu. Klíčem úspěchu pro nadcházející roky bude diverzifikace. Ceny rizikových aktiv se drží po uplynulých dvou tučných letech relativně vysoko, na druhou stranu úroky na peněžním trhu vytrvale klesají a sedět delší dobu na hotovosti nedává pro dlouhodobé investory smysl.
Autor: Josef Navrátil, zdroj: eDO Finance